sobota 16. září 2017

Recenze: Joy | Co spustí los v cestě

Joy (States of Love)Počet stran: 69
Série: ---
Nakladatelství: Dreamspinner Press, 2017
Hodnocení Goodreads: 3.76 (z 264 hodnocení)
Anotace:

Down on his luck is Gideon Joy’s default state. He doesn’t know why he expected anything different on his cross-country trip, but not surprisingly, the hits keep coming—literally this time. Gideon strikes a moose with his car in New Hampshire, not only totaling his own vehicle, but damaging one belonging to local construction worker Silas Bright. He has no choice but to stay in Lancaster and take a job that’ll pay for the repairs. And in a town so small, Gideon’s always running into Silas. What starts as annoyance between them soon blooms into something much more romantic. But when Gideon’s notorious bad luck rears its head yet again, how many disastrous dates will Silas be willing to weather before realizing Gideon’s not worth it?

Despite Gideon’s desire to remain in the quaint community that has accepted him as one of their own, past fears of inadequacy threaten the very joy he left Los Angeles to discover. If he’s to find a happily ever after with Silas, Gideon must learn that sometimes it’s okay to not be the best. And true happiness might be waiting in a small town nestled among the great White Mountains.


Poslední dobou se mi čtečka hemží anglickými ebooky. Tady Joy mě uchvátilo obálkou, a i když vlastně netuším, proč jsem si to přidala na to-read a nakonec i do čtečky, během prázdnin jsem se na ni vrhla. A znáte to, knihy, které vůbec neznáte, skončí naprosto výborně.


Gideon Joy má oproti svému jménu maximální smůlu. Na co sáhne, to pokazí. Mizí proto z rodné Kalifornie a toulá se po Státech ve snaze najít něco, v čem by byl dobrý. Štěstí mu ale nikdy nevydrží příliš dlouho, a na jedné cestě mu do silnice vletí los. Když se mu vyhýbá, napálí to do jiného auta - a nemá peníze, aby mohl zaplatit škodu. Silas, řidič druhého auta, mu proto nabízí, že by se mohl uchytit ve městě a vydělat si na náhradu prací. Jenže Gideon má prostě ve všem smůlu.

Joy patří do "sbírky" psané
několika autory, States of Love.
Říká se, že dobrou knihu poznáte podle prvních pěti stran. (Já jim dávám padesát a všichni nadávají, že je to zbytečně moc. Hm.) Joy mezi ně bez debaty patří. Ostatně jsem měla za sebou první stránku a věděla jsem, že tu knihu jen tak z ruky nedám.
Sžít se s hlavním hrdinou Gideonem zrovna moc velké trable nejsou - jeho cynismus a nešikovnost ve mně prostě probouzela ty dojmy „ta postava vypadá jak já", které při čtení prostě miluju. Na rozdíl od hrdinů, kteří mě provází knihami poslední dobou, jsem tohoto chlapíka neměla ani jednou chuť vyhodit oknem nebo aspoň praštit pánvičkou. Vážně ani jednou. Kolikrát jsem spíš umírala smíchy nad tím jeho neštěstím nebo smyslem pro humor. A dokonce jsem se přiučila i pár anglických nadávek.
Druhou důležitou postavou je již zmiňovaný Silas. Nejenže mu Gideon musí splatit škodu na autě, dokonce pracuje na opravě mostu, kam Gideon zaváží jídla z restaurace. Potkat tak vybíravou postavu se mi taky asi ještě nepoštěstilo. Silas je sice opakem Gideona, ale zamilujete si ho úplně stejně. Možná je to ještě větší zlatíčko než Gideon. A sledovat, jak se vyvíjí vztah mezi nimi, to bylo prostě kouzelné. (A obzvlášť s Gideonovým štěstím.)
Objeví se tu pár dalších postav, u kterých se budete smát a které prostě nejde nemilovat. Ale víc prozradit nemůžu, protože v tak krátkém příběhu by to už byl spoiler. ;)

Říkala jsem si, že je dobře, že to je tak krátké, abych to během prázdnin slupla jako malinu, ale pak jsem se proklínala. Proč to prostě nemůže být delší? Pořád jsem se jen culila a chechtala, jak mě příběh bavil. Ani jednou jsem se nenudila (což o to, u sedmdesáti stránek by to byla trochu bída). Spousta romantiky, spousta humoru, oddechová jednohubka na odpoledne. Děj plyne tak rychle, že si to ani neuvědomíte.
Konec předpovíte asi od začátku, ale stejně jsem těch pár stránek předtím doufala, že to vážně nesměřuje k tomu, k čemu to směřovalo. I přesto, že to je tak krátký příběh, mě to do sebe vtáhlo a nepustilo. A angličtiny se u Joy vážně bát nemusíte, čte se to jedna báseň.

Takže ano, nenápadně vás navádím k tomu, že v tomhle upršeném počasí (aspoň u nás teda prší) je to vynikající volba. Dostala jsem chuť si to přečíst ještě jednou, jak to teď píšu, tak asi půjdu. :D
Co říkáte na obálku? Chystáte se číst? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji Vám za všechny krásné komentáře! ♥