sobota 30. listopadu 2013

Bylo nebylo (2)

Tak jsem se konečně dopracovala ke konci VA 5 a musím říct, že to teda byl šok. Chtěla jsem s posledním dílem počkat po Vánocích, ale ono to nepůjde. Hned v pondělí nejspíš letím do knihovny.
No, takže po VA se dostávám k vysněné knížce, kterou si chci přečíst už hodně dlouho...
Tygrovo prokletí! :)
Vězeň před ním měl svázané ruce a vypadal vyčerpaně a špinavě.

středa 27. listopadu 2013

Nové přírustky do knihovničky | Co všechno přinese školní výlet

Už jsem se někdy zmiňovala, že zbožňuju školní výlety? Obzvlášť, když se jede nakupovat. Většinou to sice má i hlavní program, ale pak takový hodinový rozchod v Olomouci stačil a hle - návštěva Neoluxoru v Galerii Moritz a knížka byla doma.
V pondělí jsme vyjeli do Hradce Králové na exkurzi do hvězdárny. Jasně, fajn, moc se mi to líbilo, ale já se stejně nejvíc těšila na nákupní centrum Futurum, kde jsem jak blázen honila svoje spolužačky a hledala knihkupectví. Docela mě překvapilo, že jsem uviděla Neoluxor, očekávala jsem něco jako v Šantovce... Z Neoluxoru mám taky jeden úžasný zážitek. Můj spolužák se jmenuje Petr Čaniga, jenže my mu neřekneme jinak než Čagi (hlavně se mě neptejte proč). Je to takový střelený trdlo, no co chcete čekat. A tak jsme procházely knihkupectvím (přičemž jsem samozřejmě u každé knížky nezapomněla zmínit, že ji znám a chci ji mít doma) a z hlášení se ozvalo: "Petr Čaniga okamžitě na informace!" S holkama jsme chytly záchvat smíchu, takže si říkám, co si o nás asi mysleli ti knihomolové okolo.
No, tohle je taková vedlejší třešnička na dortu :-). To hlavní, proč tento článek píšu, jsou tři nové přírůstky do knihovničky. Ano, tři! Uvažovala jsem nad Rudou jako rubín, ale když jsem viděla, že na všechny díly Paranormálů je sleva na 99 Kč, zkrátka jsem neodolala. Vzala jsem si je všechny.
A tak jsem konečně vzala mobil a vyfotila si to...
Přesně tak, když jsem vám tuto poličku ukazovala posledně, ještě tam nebyla Amy s Rogerem, 1D, Fenomén, Zlomená ani Lola. To se objeví knížek za pár měsíců, co? :) Ale pohledu na Paranormály se stále nemůžu nabažit...
 (Moc se omlouvám, ale počítač přestal fungovat a tohle se ne a ne natočit...)
 
 
 
Vím, že toho mám moc. Writing challenge, učení, pořád se nemám k tomu dočíst VA 5 a to mě čeká ještě několik dalších z knihovny. Plus tihle tři Paranormálové a pak jsou Vánoce... jenže kdo by odolal okouzlující ceně? :-)

úterý 26. listopadu 2013

Závod s časem writing challenge | 8. kapitola | V jámě lvové aneb Jsem v háji?

Osmá kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway.


Počet slov: 912 || Dosavadní počet slov: 7836


 

 

Osmá kapitola - V jámě lvové aneb Jsem v háji?

"Haló?"
To byla moje první věta. Já vím, velice inteligentní. Kdo by se takhle blbě ptal, když sám zahučí do nějaké nastražené pasti?

neděle 24. listopadu 2013

Obálková vojna (1)

Měním meme na neděli, a tou bude Obálková vojna od Svět kníh s porovnáváním 6 obálek z různých zemí. K tomu vždycky přidám svoje hodnocení ;-)
Na rozjezd si dáme Jsem zlomená od Tahereh Mafi...


 
Moje hodnocení:
1. - Turecká
2. - Česká
3. - Americká
4. - Originální
5. - Německá
6. - Portugalská

Souhrn: Ta turecká je zkrátka boží. Adamovi není příliš vidět do obličeje, takže si můžeme stále nechat vlastní představu, navíc ta modrá... :) A Juliette taky nevypadá špatně. České obálky jsou prostě bombastické, moc se mi líbí <3 U té americké bych se trochu pozastavila. Ten kluk napravo je opravdu hezký, kdežto ten nalevo? To má být jako Warner nebo Adam? Ta opravdu nic moc. Německá mi moc neladí s námětem knihy, a portugalská... opět ti kluci... radši jsem, když si je můžu představit podle sebe :))

sobota 23. listopadu 2013

Bylo nebylo (1)

Konečně se pouštím do tohoto meme. Pročítala jsem si svůj diář a tam každý čtvrtek - Bylo nebylo, v závorce číslo. Ani nevím, ke kolikátce jsem už došla, ale je tu zkrátka problém, ve čtvrtek vůbec nestíhám. Takže toho meme přesouvám na sobotu. Pochází od Kath.

Zrovna čtu už takovou vampýrskou klasiku, blížím se ke konci série a je to hrozně napínavé...
Vampýrská akademie 5!


Je veliký rozdíl mezi vyhrožováním smrtí a milostným dopisem - dokonce i když osoba píšící ony výhružky tvrdí, že vás stále miluje.

středa 20. listopadu 2013

Závod s časem writing challenge | 7. kapitola | Neříkej to

Sedmá kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway.


Počet slov: 991 || Dosavadní počet slov: 6924


 

 

Sedmá kapitola - Neříkej to

Asi jsem omdlela, protože když jsem otevřela oči, Tina se nade mnou starostlivě skláněla a zeptala se mě: "Jsi v pořádku?"
"Ano, myslím, že jo." Posadila jsem se. Kolem mé postele (absolutně nevím, kde se tu vzala) seděli Miles i Archiss, tedy oba kluci. Jejich obličeje byly unavené, jako by se o mě pořád starali.
"Co se vlastně stalo?" zeptá se po chvilce Archiss.
Nadechnu se a jedním dechem vybrebentím úplně všechno, co se stalo od doby, kdy jsme uviděli Nicolase. Poslouchají, ani nedutají, a když svoje vyprávění ukončím Nicolasovou větou, Tině se rozšíří oční zorničky. "Děláš si srandu? Náš úhlavní nepřítel? A zamilovat se do tebe?"
"Já-já nevím..." Do očí se mi vhrnuly slzy, jak jsem se cítila beznadějná. Jako bych už nedokázala vůbec nic.
Archiss mi konejšivě položí ruku na rameno. "To bude dobrý, Elo."
"Děláš si srandu?!" vybuchne Tina a vyskočí, až shodí svoje pití ze stolu. "Nic nebude v pohodě. Tohle ji neutěší, Archissi. Sama moc dobře ví, že jsou to kecy. Nicolase prostě zabijeme a hotovo. Je jasné, že to on zabil Elina bratra!"
"Tak jasné ne," prohlásí Archiss se zúženýma očima. Nemá rád, když na něj někdo křičí, a když ten někdo je ke všemu Tina. "Uděláme duel, tak jako předtím. Ty s Milesem vyhledejte Nicolase a zabijte ho. A já s Elou budeme naopak hledat toho pravého vraha."
Tina vyprskne - ona zas nemá ráda, když jí někdo odporuje. Pořád se dá učit něco nového, když pozorujete moje nemrtvé přátele. "Děláš si srandu?" Když je dál ticho, zamračí se a prohlásí: "Dobře. Ale jestli nás chceš schválně rozdělit, udělej to. Už se k tobě nikdy nepřidám. A budeš toho litovat."
Nevěděla jsem, jestli to myslí pouze jako hrozbu, nebo že už tak právě teď rozhodla a odejde od nás. Bála jsem se všeho. Spíš se bojím všeho. Sevřela jsem lem svého delšího trička a těkala očima mezi Tinou a Archissem. Oba byli přesvědčení, že jejich názor je ten pravý.
Nakonec Tina vykřikla: "FAJN! Milesi, jdeme." Na Milesovi bylo vidět, že se mu do spolupráce s Tinou moc nechce, ale pokrčil rameny a následoval Tinu někam ven. Když odešli, nevydržela jsem to a hlasitě se rozvzlykala. Archiss si klekl ke mě a tišil mě, dokud jsem opravdu nezmlkla.
"Myslíš... myslíš, že nás Tina už nadobro opustila? To bych nerada."
"Tina pořád mele ptákoviny. Všeho druhu. Neboj se. Vrátí se k nám, na sto procent." Poplácá mě po rameni. "Teď bych šel hledat toho pravého vraha."
"Víš co, já ti měla věřit už od začátku," poznamenám. "Máš pravdu. Jako vždycky." Na Archissovi je vidět, že ho moje pochvala potěšila - a ne málo. Vyloženě se mu rozzářil celý obličej a to mě donutilo taky k úsměvu, protože co vás rozesměje víc, než šťastný kamarád?
"Co teda teď budeme dělat?" zeptala jsem se a odhrnula si vlasy z čela.
Archiss pokrčí rameny. "Asi se ti to nebude líbit, protože bych rád šel za Nicolasem."
Zachmuřím se. "To jsi uhodl. Nelíbí se mi to." Vzdychnu, urovnám si vlasy i oblečení a vstanu. "Ale co s tím nadělám. Nic jiného nám přece jen nezbývá. Navíc bychom ho měli varovat, aby nám ho Tina a Miles nezabili. A doufám, že se to nestane, než k němu dorazíme. Protože to by bylo úplně na prd."
"Mluvíš často, když jsi rozrušená?" zasměje se Archiss a já mám pocit, že rudnu. Vyjde z místnosti a já mám o čem přemýšlet. Fakt jsem rozrušená? A fakt kecám takový žvásty?

"Jsi si opravdu jistý..." začala jsem a po malém oklepání z hrůzy pokračovala: "...že zrovna tady najdeme Nicolase?" Archiss mě zavedl do úplně odlehlé čtvrti snad celého světa. Nic tu není. Myslím to vážně. Prostě vyprahlá pustina, hrozné teplo ze slunce a jedna vysoká a dlouhá (zkrátka mega obří) barabizna. Vypadá to přesně jako Dům hrůzy. Ani by mě nepřekvapilo, kdybych teď spatřila postavu s maskou Vřískotu nebo nějakého netopýra.
Docela mi to připomíná i Drákulův hrad.
"Elo, nemysli na to špatné," pousměje se Archiss, ale je poznat, že i on je nervózní. "Pak to takové opravdu bude. Nicolas je přece nemrtvý. Tak kde jinde by žil?"
"Třeba v bytě, jako chce Tina," zamumlala jsem. Zafoukal studený vítr, navzdory ostrému slunci, a já se začala třást. Jak to musí být uvnitř?
"Radši pojď," vybídla jsem Archisse. Čím dřív to budu mít za sebou, tím líp. Snažila jsem se dostat ze sebe tu husinu (jak překvapující, že ji člověk po smrti ještě může mít) a vešla na pozemek. Zrezavělá brána nepříjemně zavrzala.
"Opravdu nechceš změnit názor?" zeptám se ještě.
"Ne," zamračí se Archiss a schválně do mě strčí, abych si pohnula.
Než otevřu dveře za zrezavělou kliku, ještě se zhluboka nadechnu a pro jistotu zavřu oči. Nevím, co mám za těmi vraty čekat. Archiss mi stiskne rameno, nedokáže určit,  jestli je taky nervózní.
"Áááá!" zaječím okamžitě, jakmile za mnou zapadnou domovní dveře. Archiss vzdychne a urychleně mi zacpe pusu.
"Elo, zbláznila jsi se? Ovládla tě panika. Jen jsi otevřela dveře a vstoupila do domu. To hned musíš zaječet? Ne z principu! Tady nic není, vidíš?"
Připadám si pěkně trapně. "Ale mám předtuchu..." začnu nesměle, Archiss to ignoruje. Jen do mě pořádně strčí, až zakopnu o cosi na zemi a spadnu.
"Au," zakňučím. Zvednu se na nohy a prohlížím si velkolepou stavbu. "Tady přece kluk jako Nicolas nemůže bydlet. Vždyť žil naproti nám, v takovém tom moderním baráku, co se opravoval před -"
"Zmlkni," vyhrkne Archiss. Mám chuť říct, že jsem přece jen měla pravdu, že tady opravdu něco je, ale vezmu jeho příkaz v potah a radši nechám pusu zavřenou. Jen udělám krok vpřed a koberec se pode mnou prohne.
"Elo, být tebou..."
"Co?"
"Být tebou, radši bych nešel dál."
"Tys mě sem dotlačil," napomenu ho, ale nohy mě neposlechnou a samy od sebe udělají krok vpřed. Koberec se prohne ještě víc, propadne se do jámy...
A já tam zahučím spolu s ním. A tak se mi zdá...
je to náhoda, nebo všechno vždycky odnesu ?

pondělí 18. listopadu 2013

Soutěž o jednu Nightmare! | Jeden z vás pozná můj styl psaní...

Ano, čtete správně. Jednomu z vás pošlu přes mail e-knihu Nightmare: Prokleté! Jedná se o výjimečnou situaci, protože bůhví, kdy se vůbec Night objeví v tištěné podobě a kdy opět někomu zašlu.
Je tu jen pár podmínek...

Závod s časem writing challenge | 6. kapitola | Hovor

Šestá kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway.

Počet slov: 806 || Dosavadní počet slov: 5933


 

 

Šestá kapitola - HOVOR

Neustále jsem se otáčela, ale tu protivnou Nicolasovu postavu jsem zaboha nemohla najít. Přece neuměl létat, abych ho neviděla. "Hej, nebuď srab a ukaž se!"

neděle 17. listopadu 2013

Recenze: V znamení ametystu | Úžasná prvotina slovenské autorky

V znamení ametystu (Kronika strateného impéria, #1)Počet stran: 370
Série: Kronika strateného impéria, 1
Nakladatelství: e-book, nevydané
Anotace:
V Ametystovom lese žije prírodné spoločenstvo pod ochranou Ametystového lampáša. Doposiaľ si o ňom sedemnásťročná Meggie myslela, že je výplodom maminej fantázie a existuje iba na papieri.
Obdivovala svet plný víl bez krídel, pravidiel a temných tajomstiev - sčasti to pokladala za svoju povinnosť, keďže jej rodičia zomreli. Mala pocit, že čítaním maminých zápiskov uctí ich pamiatku.
Meggien skutočný svet sa ale čoskoro začne rozpadať. Zistí, že ju sledujú čudné fialové vlny, ktoré sa podobajú na polárne žiary, a vidí ich len ona. Po silnej búrke je Prechod medzi svetmi otvorený a Meggie sa za pomoci prorokyne dostáva do sveta, o ktorom si myslela, že existoval len v maminej hlave. Do sveta, kde nie je ľahké prežiť, ak nepatríte k prírodnému spoločenstvu.
Všetko má svoj dôvod a Meggien príchod do lesa je iba slabým odvarom toho, čomu bude musieť čeliť.
Nad krajinou visí temný tieň a Spoločenstvo národov je na pokraji novej Obsidiánovej doby.


Co tak o této knize říct? Uchvátila mě na prvních pár stránkách. Meggie, hlavní hrdinka, má hodně zvláštní smysl pro humor, takže jsem už první čtvrtinu knihy opravdu prochechtala.

sobota 16. listopadu 2013

Recenze: série Počertěná | Moje malá oddychovka

Série Počertěná už dlouho patří mezi moje vlastní knížky a jsem na ně (ostatně jako na všechny ostatní) náležitě pyšná. Celou sérii nazývám "Moje malá oddychovka", takže až někdy řeknu něco takového, budete vědět, o čem je řeč ;).

Propočítala jsem průměr svých hodnocení čtyř knížek a vyšlo to přesně 4,5. Ne, nezaokrouhluju špatně, ale prostě jsem to přiřadila ke čtyřem hvězdičkám. Když odmyslíme desetinnou čárku...

K prvnímu dílu...

 Tátův malý andílek

Nejvíc se mi na něm líbilo, že se Angel nenechala zlákat ďáblem (jak by to udělala třeba Gabi). Tento díl nás seznamuje s celou sérií, jaká byla Angelina minulost a tak dále, a tak dále. O humor není nouze, v jednom kuse jsem se smála, opravdu bomba. Zlákala mě už první stránka v ukázkové kapitole a pak tradá! Knížka po Vánocích trůní na mém nočním stolku, rozečtená. Sice už některé pasáže znám opravdu nazpaměť (včetně luxusního začátku), ale neomrzí mě je číst stále dokola.
Jestli je zde někdo, koho nenávidím? Courtney. Na každé knize se někdo najde, no tady to je ta nejlepší "hvězdička", pod tímto pseudonymem "hrozná mrcha".
Ale Lua (nebo Lucifera, jak chcete) jsem si zamilovala. Příčilo se mi říkat mu Lucifer - to jméno se mi spojuje se sice příjemným chlapíkem, ale tak trochu "přísnějším" a takový Lu prostě není. Milující otec, co by se rád dostal zpět do života své dcery? Prostě SUPER!
 

Recenze: Nikdy nepřestávej věřit | Z pera české autorky...

 

Počet stran: 180
Série: není
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Anotace:
Basketbal, přátelství, výhry a prohry, nejen sportovní, ale i životní. No a pochopitelně láska. Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Samanta, která odmalička hrála závodně basketbal, ale kvůli vážným problémům s vazy v kotníku musela se sportem skončit. Na začátku příběhu Sam váhá nad cestou, kudy se má dále vydat. Jako náhodnou brigádu a zároveň k ukrácení volného času si našla modeling, kde by měla velkou šanci na profesionální úspěch. Nechce se však vzdát života, jaký vedla mezi pohodovými basketbalistkami. A do toho všeho se přimotá Viky, spoluhráč jejího o rok mladšího bratra, také basketbalista. Svěří se jí s city, které k ní už dlouho chová. Vyjde najevo, že odhodlání našel jenom díky tomu, že za pár měsíců odlétá do Španělska, protože tam přestupuje do úspěšného juniorského extraligového týmu. Samanta i přes nebezpečí vztahu na dálku neodolá jeho kouzlu, a tak se za pár měsíců na letišti loučí jako bláznivě zamilovaný pár, který věří v dobrý konec… Není to ale příliš romantická představa? Autorka této knihy oslavila teprve osmnácté narozeniny.
 
Moje první myšlenka byla: Barbora Tuzarová? Češka? Vím, že od českých autorů moc knih není a je hrozně těžké, aby vám nakladatelství knihu vydalo. Proto jsem se do této knihy vrhla s takovým až moc velkým očekáváním, které se nevyplatilo.
Začátek vás příjemně vtáhne do děje, kdy vás hlavní hrdinka Samanta seznamuje vlastně s celým jejím světem. Spisovatelka se vyžívá v míchání přítomného a minulého času, což mě ale docela mátlo. A taky to, že kapitola skončila tak, najednou je o dva měsíce dál a Sam nás se vším musí opět seznámit.

Závod s časem writing challenge | 5. kapitola | Jeden za všechny, všichni za nikoho

Pátá kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway.


Počet slov: 1208 || Dosavadní počet slov: 5127


 

 

Pátá kapitola - JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI ZA NIKOHO

Tina je velice realistická, to se musí nechat. Tak krásně si to naplánovala, a dokonce až tak dokonale, že to po dvou hodinách se mnou nevydržela a někde se mi ztratila.

čtvrtek 14. listopadu 2013

Waiting on Wednesday (3)


Waiting on Wednesday je projekt pořádaný Breaking the Spine. Jde o to napsat nějakou knihu, kterou s radostí očekáváme; do které se rádi pustíme v co nejbližší době.

středa 13. listopadu 2013

Čtení, učení, psaní | Takže vůbec nestíhám

Tak si nějak říkám, že vůbec nestíhám.
Pokud jde o blogování, dostanu se sem jen výjimečně a to jen napíšu nějakou recenzi nebo meme, která se jaksi stala nepravidelnými. Některé články musím přednastavit a navíc je tu ještě writing challenge Závod s časem, i na blogu je toho moc!
Pak je tu škola. Už je zvykem, že se každý den něco píše a že zrovna čtvrtek je den nejhorší, kdy je chemie, zeměpis a přírodopis a jako na potvoru pokaždé píšeme (což mi připomíná, že bych se měla jít učit).
A volný čas? Knihy se mi kupí až moc, nejsem schopná dočíst Nikdy nepřestávej věřit, pak mám rozečtené V znamení ametystu, Obsidian je úplně v pozadí a se Shadowlark jsem taky jaksi sekla. Navíc bych taky měla šupnout s knihami z knihovny.
A totálně nestíhám věnovat se svým knihám. Takže pro čtenáře; fakt netuším, kdy se dokončí dvojka Nightmare nebo Čarodějčina dcera. Už to chce vánoční prázdniny.¨
Říkám si, že mě ten název writing challenge Závod s časem docela vystihuje.
No nic, jdu se učit.
Jak jste na tom vy?

pondělí 11. listopadu 2013

Tak se ukazuju! | Video ze sedmičky...

Tak si říkám, že byste konečně mohli zjistit, jak taky vlastně vypadám. A když už můj spolužák přidal na YouTube video z naší loňské Akademie, kde předvádíme Události (a moje role je úplně pitomé miss), tak rovnou mrkněte. ;) Jsem prostě ta třetí miss, Eulálie Čubíková, jak zjistíte, ta nejhloupější holčička, co může existovat :)
Video najdete tady:
http://www.youtube.com/v/IZjkEYjrsFg?version=3&autohide=1&autohide=1&autoplay=1&showinfo=1&attribution_tag=WdrAZa5Qu-4GdVF9qwuTSA&feature=share

Cestou knižní zpívám si jen (2)


Meme z mé dílny, jehož cílem je zveřejnit nějaké místo z knihy a říct na něj svůj názor.

neděle 10. listopadu 2013

Závod s časem writing challenge | 4. kapitola | Miles a Archiss vs. Ela a Tina

Čtvrtá kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway. (Dělám jaksi krátké kapitoly, jen tisícovka slov. Jestli to takhle půjde dál, budu muset napsat padesát kapitol. :P)


Počet slov: 630 || Dosavadní počet slov: 3919


 

 

Čtvrtá kapitola - MILES A ARCHISS VS. ELA A TINA

Měla jsem pravdu. (Není nutné dodávat, že jako obvykle.) Sotva se kluci dozvěděli, co máme s Tinou v plánu, začali vyšilovat, přičemž Archiss samozřejmě nezapomněl zdůraznit, že nás ZABIJE.

Recenze: Škola noci 5 | Akce: Zachraňme naši školu

 
Počet stran: 368 
Série: Škola noci, 5
Nakladatelství: Knižní klub, 2010
Anotace:
Proroctví se naplnilo, padlý anděl uvězněný po celá tisíciletí v hlubinách země se osvobodil a Zoey Redbirdové a jejím kamarádům nezbývá než utéct ze Školy noci. V podzemních chodbách pod opuštěným nádražím budou v bezpečí před hrůzami, které se odehrávají na povrchu – ale nedostali se jen z jednoho maléru do druhého? Dokáže se budoucí velekněžka postavit pradávnému zlu a vyřešit svoje komplikované vztahy? Není totiž vůbec jednoduché poznat, kdo je přítel a kdo nepřítel…

Škola noci mě nepřestává bavit. Souhlasím s názory, že od pátého dílu to jede víc. A právě tato pětka to parádně rozjela. Jak už jsem psala u všech možných hodnoceních, Kalona tomu prostě dodal šmrnc. Fanynky Starka z předchozích dílů se taky můžou dočkat, bude ho tady dost.
Abych řekla na rovinu, opravdu jsem byla nejistá, na čí stranu se přidat! Moje myšlenky se ubíraly tímto směrem: No jasně že Erik! Počkat, možná Heath. Ne, jednoduše Erik. Že by teda Heath...? Ne, ERIK! Ten Stark vypadá dobře... Aha, takže nic, zase Erik. Počkat, co Kalona? Jo, jsem na straně Kalony. STARK!
P.C. i Kristin Castovy si s kluky dokážou pohrát opravdu delikátně. Jsem zvědavá, kolikrát nad svým týmem ještě budu do budoucna přemýšlet.

Tento díl je nabitý akcí, jak jsem už předem řekla, opravdu se to rozjíždí. Útoky krakounů, padlý anděl, Neferet, kluci... všechno se to vlezlo na 368 stran. Ten konec mě ale trošičku překvapil, takové nečekané a unáhlené, P.C. to klidně mohla dopsat dál!
Přichází čas na hodnocení postav; hlavní hrdinka Zoey mě nikdy nepřestane bavit. Ten její speciální smysl pro humor je opravdu neocenitelný. Její myšlenky zpestří i nějakou hodně závažnou akci s Kalonou. Navíc se v tomto díle Zoey ani nepeskuje, že zas něco pokazila, že je ona tou nejhorší, a na všechno přijde poměrně rychle. Gratulace! Takové hrdinky se mi líbí. Pak tu je Afrodita. V prvním díle jsem ji nesnášela, ale teď ji vyloženě zbožňuju. Je mou oblíbenou postavou hned po Zoey. Když si její poznámky spojíte s komentáři Shaunee a Erin, fakt mazec! Damienovy poznámky... no, co k nim říct, bez něj by to nebylo ono. Taky jsem zjistila, že když čtu o Drakovi, mám takový zvláštní pocit. Možná kvůli novele? Na ni se rozhodně v nejbližší době chystám, takže bude i recenze.

Co bych vytkla? Anotace. U Školy noci si už nikdy nebudu číst anotaci dopředu, protože je tam tolik spoilerů, že tu knížku pak ani nemusím číst. Takže čtení anotací na vlastní nebezpečí!
Souhlasíte s názorem, že se od tohoto dílu Škola noci rozjela víc?

Na deviantARTu je k mání taky spousta animací, takže tady taková menší ukázka (a já osobně se všemi třemi souhlasím):

čtvrtek 7. listopadu 2013

Závod s časem writing challenge | 3. kapitola | Nejsem depresivní, to vůbec ne

Třetí kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway.


Počet slov: 1077 || Dosavadní počet slov: 3289

 

 

Třetí kapitola - NEJSEM DEPRESIVNÍ, TO VŮBEC NE

"Elo, fakt jsi v pohodě?"
Měla jsem chuť Archisse praštit a na místě přizabít, pokud by to ovšem šlo, když je nemrtvý.

pondělí 4. listopadu 2013

Závod s časem writing challenge | 2. kapitola | Můj bratr; když umíral

Druhá kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway.

Počet slov: 1068 || Dosavadní počet slov: 2212

 

 

 

 

 

Druhá kapitola - MŮJ BRATR; KDYŽ UMÍRAL

Opravdu mě překvapilo, že mě bratr poslechl hned. MŮJ MLADŠÍ BRATR NEMĚL ŘEČI A OKAMŽITĚ POSLECHL SVOU STARŠÍ SESTRU.

neděle 3. listopadu 2013

November Random Reads | Čtení na listopad

Random Reads
Často chodím na imlovingbooks.com a tam právě Sarah ukázala článek, kde pomocí random.org a goodreads to-read listu vygenerovala, co bude číst. Na toto jsem narazila už dřív, ale teprve teď se rozhodla, že to taky zkusím.

Obálka Fracture Me je venku!

Četli jste Roztříštěnou a Zlomenou od Tahereh Mafi? A novelu k prvnímu dílu Destroy Me z pohledu Warnera? Já se na ni nemůžu dočkat a zrovna ji všemožně sháním. A Tahereh se rozhodla, že nám dá ještě jednu novelu s názvem Fracture Me z pohledu Adama.
Abych se přiznala, na Adamově straně fakt nejsem. Prostě miluju Warnera, jako většina. ;) Jestli jste nečetli Zlomenou, tak ji přečtěte a pochopíte :)
Tahereh má ve svém profilu na Goodreads tuto knihu už delší dobu, ale teď nám představila i obálku. Hodně se podobá Destroy Me, až na fialovou barvu a trochu jiné řasy. (BTW, byla bych zvědavá, jakou by udělali CooBoo, kdyby tuto novelu vydali. Taky?)
Takhle obálka vypadá:
Fracture Me (Shatter Me, #2.5)

Vyjde v prosinci, v angličtině. Aspoň si budeme moct zkrátit čas čekáním na závěrečný třetí díl :)
Která z obálek se vám líbí víc? Destroy Me, nebo Fracture Me? (Když to přeložíme tak, jak to přeložili kubulíni, tak to je Jsem zničený a Jsem zlomený) A Warner, nebo Adam? :)

Odkazy:
Goodreads
Tahereh Mafi

sobota 2. listopadu 2013

Závod s časem writing challenge | 1. kapitola | Můj bratr; když žil

První kapitola do writing challenge Závod s časem od Eloran Arroway. Novela nese název My Immortal Life: Život po životě a vypráví jej hlavní hrdinka Ela Evansová.
Je to první příběh, který si tady můžete přečíst a odhalit tak kapku mé duše, tak s chutí do toho! :)
Kapitoly této novely budu přidávat nepravidelně, zkrátka podle toho, jak mi sedne psaní :)

Počet slov: 1144 || Dosavadní počet slov: 1144

 

 

 

 

První kapitola - MŮJ BRATR; KDYŽ ŽIL

Moje kamarádka se mě jednou zeptala: "Jak uvažuješ o svém životě?"